RETROLUSTRY

Po úspěšných jednáních představitelů Kosova a Srbska letos v září ve Washingtonu navrhl americký vyjednávač Richard Grenell, možná v žertu, že by se mělo kosovské jezero Gazivoda-Ujman přejmenovat z vděčnosti k americkému úsilí o urovnání na jezero Trump.

Po výhře Joe Bidena v amerických prezidentských volbách je jak Srbsku tak i Kosovu jasné, že všechno bude jinak a naštěstí pro obyvatele v okolí jezera zůstane vše při starém. Srbům spíše vyhovoval Trump a přejmenování jezera je tolik netrápilo a naopak se vědělo, že Kosované jsou spíše pro Bidena. Vyplývá to z analýzy minulého vztahu Bidena k Balkánu.

Biden znalec Balkánu

Všeobecně se ví, že Joe Biden má větší povědomí o zahraniční politice než Trump a navíc studoval historii Balkánu. Dokonce byl návštěvníkem v bývalé Jugoslávii ještě za doby maršála Tita. Následně zde byl jako viceprezident v Clintonově éře a aktivně se zapojoval do mezinárodních severoatlantických aktivit na Balkánu. Navštívil Sarajevo v roce 1997 se senátorem Bob Dolem a v roce 2009. Bosňané si dobře pamatují jeho projev jako senátora z Dalaweru, kdy během bosenské války vyzval k embargu Jugoslávie. Kosované kvitují, že ve štábu Joe Bidena jsou politici, kteří obklopovali v minulosti Hillary Clintonovou, kdy byla ministryní zahraničí nebo kdy kandidovala na prezidentský úřad. Jsou to William Burns, který byl její náměstek, Susan Riceová, což byla poradkyně pro národní bezpečnost nebo Samantha Powerová, která působila jako velvyslankyně USA při OSN (2013–2017). Jejich názory jsou spíše protisrbské.

Biden vstřícně ke Kosovu

Známý německý analytik zabývající se Balkánem Bodo Weber měl pro kosovská média uvést po zvolení Bidena: „Konečně končí nebezpečný příběh s možnou výměnou území. Obnoví se dialog v jeho počáteční základní podobě s tím, že myšlenka změny hranice na Balkáně bude zapomenuta. Srbsko se bude muset vrátit k politice založené na realitě a chce-li být partnerem Západu, musí přiznat, že Kosovo je pro něj definitivně ztracené.“

V podstatě tím nevyjadřuje než oficiální politiku Německa, které těžce neslo vměšování Trumpa do řešení dialogu mezi Prištinou a Bělehradem.

Zásadní změnu kurzu proti Trumpově politice signalizoval již dopis Bidena z volební kampaně obracející se k Albáncům a který cituje server BalkanInsight (https://balkaninsight.com/2020/10/20/joe-biden-woos-americas-bosnian-albanian-voters-before-polls/). „Dopis se zaměřuje na albánsko-americké občany a obdobně představuje Bidena jako dlouholetého přítele Albánie a Kosova a albánsko-americké komunity. Dopis připomíná Bidenovu angažovanost na intervenci ukončující kosovskou válku v roce 1999, včetně zavedení rezoluce opravňující prezidenta Clintona k provádění vojenských leteckých operací a raketových útoků proti Svazové republice Jugoslávii (Srbsko a Černá Hora). Biden dále uvádí, že neustále tlačil na Srbsko kvůli válečným zločinům a pohřešovaným osobám a slibuje, že podpoří bezpečnost Albánců. Dále se zavazuje zvrátit nevyvážený přístup Trumpovy administrativy ke Kosovu a Srbsku a úzce spolupracovat s EU na dosažení dohody o vzájemném uznávání.“

Greg Delawie, bývalý velvyslanec USA v Kosovu, dopis uvítal a na Twitteru napsal, že Biden se „vrátí k vyvážené kosovské politice založené na zájmech národní bezpečnosti USA na Balkáně“.