Jdi na obsah Jdi na menu

Nová slovní válka mezi Bulharskem a Severní Makedonií

15. 11. 2020

Bulharská vláda obviňuje Severní Makedonii z porušování dohody z roku 2017 tím, že neuznává společnou historii a jazykové podobnosti, což je pro Makedonce problém.

 

 

Bulharská ministryně zahraničí Ekaterina Zacharieva pro agenturu Reuters uvedla: „Skopje musí uznat historickou pravdu. Pokud Republika Makedonie uzná bulharské kořeny jeho národa a jazyka by to ukončilo napětí v našem vztahu.“ Dodala, že Makedonci mají právo na svoji samostatnost a jazyk, ale nemohou popírat bulharskou historii a jazyk (viz). Ministryně ve svých prohlášeních prosazuje, aby Makedonci uznali, že stát Severní Makedonie a makedonština mají bulharské kořeny. Následně 6. listopadu bulharské ministerstvo zahraničí oznámilo, že informovalo Evropskou komisi, že nepřijme aktuálně navrhovaný dokument nazvanýzacharajeva.jpg „Rámec jednání pro Republiku Severní Makedonie“ a přiložený návrh prohlášení, neboť neposkytuje záruky pro splnění podmínek, které Bulharsko požaduje.

Bulharsko neuznává makedonský jazyk než jako bulharský dialekt a požaduje, aby v rámci EU byla makedonština nazývána „úředním jazykem podle ústavy Severní Makedonie“. Dožaduje se stejné definice jazyka použité v bilaterální dohodě o přátelství, kterou podepsaly obě sousední země v roce 2017. Znamená to, že makedonština byla kodifikována až v roce 1945 a že v Bulharsku neexistuje makedonská menšina. Dále Bulharsko zpochybňuje makedonský pohled na historii, jako je například etnický původ revolucionáře z osmanské éry Goce Delčeva, který je v obou zemích oslavován jako národní hrdina. Bulharsko vychází z tvrzení, že si Makedonii vymysleli bulharští komunisté a moskevští stalinisté v roce 1940.

Na druhou stranu severomakedonský premiér Zoran Zaev obvinil Bulharsko z porušení článku 2 dohody o sousedství, podle kterého musí Bulharsko podporovat evropskou cestu Republiky Severní Makedonie.

Stejně jako do jiných problémů západního Balkánu se vložilo Německo a začátkem listopadu se v Berlíně konala vrcholová schůzka, kde kancléřka Angela Merkelová, prezident Frank-Walter Steinmeier a ministr zahraničí Heiko Maas domlouvali Bulharsku, aby odstoupilo od podmínek svého veta přístupu Severní Makedonie do EU. Výsledkem bylo následné jednání premiérů obou zemí v Sofii 10. listopadu a to za slovní asistence Merkelové, která jim vzkázala: „V regionu musí platit: Musíte se tolerovat! Je to velice důležité.“

Ze schůzky premiérů však nic nevyplynulo, až včera vydala bulharská vláda prohlášení týkající se takzvaného Samitu o Západním Balkánu, čímž je myšlen přístup těchto zemí k EU (k tomuto se konají pravidelné vrcholné schůzky). V prohlášení citované balkánskými agenturami se uvádí: „Bulharsko je zemí, která nejaktivněji podporuje přístup zemí západního Balkánu. Během svého předsednictví EU v roce 2018 prosazovala toto rozšíření jako hlavní prioritu jednání EU. Evropská perspektiva je silnou motivací pro země západního Balkánu k přechodu k demokracii a tržní ekonomice.“

Podle bulharského prohlášení nelze usuzovat na nějaký vstřícný krok. Proto vše zůstává otevřené a jediné co mohla Rada EU učinit bylo odložení schůzky ministrů zahraničí z 10. listopadu na příští týden – 17. listopadu s tím, že do té doby by se měly Bulharsko a Severní Makedonie domluvit na určitém řešení svých vztahů.