RETROLUSTRY

Zatímco chorvatská vláda uvádí, že důvodem zrušení cesty ruského ministra zahraničí do Chorvatska je COVID-19 na ruské velvyslanectví v Záhřebu. Média píší o zahraničně politických důvodech.

NOVÁ ZPRÁVA: Návštěva Srbska, Bosny a Hercegoviny se odkládá. Ministr zahraničí Sergej Lavrov byl v kontaktu s osobou nakaženou COVID-19 a je nyní v Rusku v karanténě.

Včera (26.10.) začala cesta ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova po třech západobalkánských zemích. Start byl v Athénách a ruský ministr navštíví Bosnu a Hercegovinu a Srbsko. Návštěva Řecka je pracovní a mimo rozhovorů s řeckým protějškem Nikosem Dendiasem, premiérem Kyriakosem Mitsotakisem, jednal Lavrov s představitelem opozice Syriza Alexisem Tsiprasem. Mimo běžných rozhovorů k upevnění vzájemných vazeb se probíraly zahraničně politické otázky s důrazem na turecko-řecké vztahy. Dendias upozornil na agresivní politiku Turecka. Řecko je znepokojeno tureckou taktikou „krýt agresivní akce pod pláštěm náboženství a ohrožovat tak soužití národů a náboženství.“ Lavrov k turecko-řeckým vztahům řekl, že je třeba co nejrychleji uvolnit napětí v regionu a „urovnat problémy prostřednictvím nadnárodních dohod.“ Lavrov se odkazoval na Úmluvu o mořském právu z roku 1982.

Srbské zájmy v konfliktu zájmů Ruska

Zatímco řecko-ruské vztahy jsou bezproblémové, nedá se to říci o dalších západobalkánských zemích. Začněme Srbskem, se kterým má Rusko na Balkánu nejvřelejší vztahy. Přesto i zde se objevily chmury. Vyvrcholilo to odmítnutím Putina přicestovat do Bělehradu a náhradou je současná návštěva Lavrova. Ten má potvrdit, že i přes rozepři nepouští Rusko balkánského bratra ze zřetele a své strategie. Srbsko-ruské vztahy narušila dohoda srbského prezidenta Vučiće s USA v zájmu urovnání vztahů s Kosovem. Především je to úmluva o ekonomické spolupráci s USA, kdy Američané budou nejen financovat, ale mít dohled nad některými projekty, jako je například dálnice a železnice mezi Bělehradem a Prištinou. Ekonomická úmluva je srbskou opozicí problematizována zejména v souvislosti ve Washingtonu podepsanou dohodou o vodní elektrárně a jezeře Gazivode v severní části Kosova (viz). Stejně tak je problematizována úmluva o přestěhování srbského velvyslanectví do Jeruzaléma. Konečně s jednáním ve Washingtonu je dáno do souvislosti uznání Kosova ze strany Izraele.

Ihned po Washingtonských rozhovorech zavolal Sergej Lavrov prezidentovi Vučićovi a média píší, že se oba ujistili, že nadále platí dohoda o ruské podpoře a spolupráci na společných projektech. Ve vzájemném prohlášení začátkem září ještě Vučić mluví o nastávající historické návštěvě Putina v Bělehradě. Později dochází ale k rozhovorů Vučiće s EU, odmítnutí Srbska se účastnit se plánovaných společných vojenských manévrů v Bělorusku. USA a EU byly v Moskvě v srbské strategie sečteny a rázem je po návštěvě Putina. Nyní se diplomaticky mluví, že návštěva nebyla s určitostí plánována a že šlo jen o možnou nikoli jistou návštěvu. Nyní vztahy urovnává dvoudenní návštěva Lavrova.

Bosna na cestě do NATO

Návštěva ruského ministra zahraničí Bosny a Hercegoviny vůbec není triviální. Srbsko má u Ruska plus, že je jedinou balkánskou zemí, která není ani nehodlá vstoupit do NATO. Srbsko vyhlašuje a zakládá si na tom, že chce být vojensky neutrální. Zato Bosna a Hercegovina projevila vůli vstoupit do NATO. To, co mohlo její úmysl zhatit byla Republika srbská, která je její součástí. Mnozí pozorovatelé tipovali, že její prezident Dodik bude proti vstupu, ale mýlili se. Naopak vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik, přestože se nepaktuje s USA, ani nemá zájem o vstup do EU, idea vstupu do NATO jej nadchla. Někteří srbští politici bosenské republiky to považují za zradu. Prezident Dodik své rozhodnutí podává jako ochranu existence Srbů v rámci Bosny a Hercegoviny.

Záhřeb odmítá nezájem Ruska

„Naprosto odmítáme nepravdivé, neprověřené informace, stejně jako zprávy se zlým úmyslem. Jsou spojené s plánovanou návštěvou ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova v Chorvatsku. Rovněž odmítáme podobné informace o vztazích Chorvatska a Ruska,“ uvádí se v prohlášení chorvatské vlády vydané na podkladě článku deníku Jutarnji list. Noviny psaly o tom, že Lavrov zrušil návštěvu Záhřebu, neboť jej nechtěl přijmout chorvatský premiér Andrej Plenković. Podle mluvčího vlády Marko Miliće je skutečným důvodem epidemiologická situace na ruském velvyslanectví v Záhřebu, jehož personál onemocněl a nemůže se věnovat organizaci návštěvy. Rozhodně nejde o politické důvody, uvádí mluvčí Marko Milić s tím, že návštěva se uskuteční až pominou zdravotní překážky.

Chorvatský deník Jutarnji list však uvádí, že důvodem odhlášení návštěvy Lavrova v Záhřebu jsou politické důvody. Deník se odvolává na ruská média, která citují konflikt v chorvatském vedení ohledně Iniciativy trojmoří (neformální organizace dvanácti zemí střední a východní Evropy) a dovozu zkapalněného plynu z USA se záměrem izolovat Rusko (viz). Druhým důvodem je podpora Chorvatska unijním sankcím Ruska po pokusu otrávit Navalného. Deník se ptá, jak je možné, že chorvatská a ruská diplomacie selhaly a problémy před dávno nahlášenou návštěvou včas nevyřešily.