Jdi na obsah Jdi na menu

Zatčením předních kosovských politiků může dojít k přerušení dialogu se Srbskem

6. 11. 2020

Před Kosovský tribunál byli předvedeni prezident Hashim Thaçi, šéf poslanců hnutí Samopredelenje Redžep Seljimi, Kadri Veseli, který je předsedou Demokratické strany Kosova a Jakup Krasnići, který byl mluvčí Kosovské osvobozenecké armády (UÇK ). Obviněni jsou za vraždu asi sta lidí. Mezi jim připisované zločiny patří další stovky zjištěných obětí mezi kosovskými Albánci, Srby a Romy nebo politickými odpůrci.

 

Hashim Thaçi, který se v současnosti nachází ve vězení v Haagu podal demisi a na místo prezidenta nastoupila předsedkyně kosovského parlamentu Vjosa Osmaniová. Ta vyzvala všechny kosovské politické představitele bez rozdílu stranické příslušnosti k thaci_foto-ksgov-net.jpgnárodní jednotě. „Když je řeč o zločinech Srbska, stávají se bez rozdílu rukojmím každodenní politiky. V zájmu národa se musíme sjednotit a jako prezidentka se co nejvíce vynasnažím. Vše ale záleží na vůli zcela jiných politických představitelů,“ uvedla při převzetí funkce s mnohoznačným významem Vjosa Osmaniová.

Významná slova byla slyšet z úst ministra spravedlnosti Seljima Seljimiho, který mimo jiné řekl, že „Zvláštní soud připravuje proces, který si vymyslela Miloševićova tajná služba.“ Dále vedl: „Kosovská vláda stojí za vyšetřením pravdy, ale mělo by se učinit jasno, který soud bude rozhodovat. Měl by to být kosovský soud.“ Seljim Seljimi rovněž zastává názor, že by nyní měl být přerušen veškerý dialog se Srbskem.

Mluvčí EU Peter Stano se v reakci na Seljimiho výroky vyjádřil, že v rozhovorech mezi Bělehradem a Prištinou je třeba dále pokračovat.

Premiér Kosova Avdulah Hotia na rozdíl od ministra spravedlnosti přednesl, že podle ústavy je zcela jasné, jak se má v otázce hledání spravedlnosti postupovat, a je proto podle něj jasný stanovený právní řád.

Oba názory Seljimiho a Hotiho zde naráží na skutečnost, že Kosovská specializovaná komora a odborná prokuratura se sídlem v Haagu je součástí kosovského právního systému. Svým způsobem je mu ovšem nadřazena a to umožňuje různé výklady.

Nařízení hlavního vyšetřovatele Američana Jacka Smithe může ale vést také, jak srbská média upozorňují, k zatýkání rovněž občanů Albánie. Čtveřice zatčených politiků je jen první vlnou zatčených a je předzvěstí dalšího zatýkání lidí, kteří se podíleli na zločinech v letech 1998 až 2000. To vyplývá z faktů, že na území Albánie existovala vězení, ve kterých byly páchány mnohé zločiny včetně obchodu s lidskými orgány. Známý je případ takzvaného Žlutého domu v Albánii, kde k odebírání orgánů Srbů a kosovských Albánců mělo docházet.

 

 

Vznik kosovského tribunálu

Vrchní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carla del Ponteová během šetření mluvila o zločinech Kosovské osvobozenecké armády. Tehdy se ale údajně nenašla těla obětí ani svědci zločinů a Ponteová soud v roce 2007 opustila s vědomím politických tlaků Západu, aby se nic nevyšetřilo.

V roce 2010 Dick Marty, švýcarský diplomat a právník předložil Radě Evropy zprávu o vyšetřování zločinů Kosovské osvobozenecké armády. EULEX za souhlasu všech členů EU v roce 2011 zřídil zvláštní vyšetřovací jednotku, která během tříletého působení získala důkazy o zločinech UÇK.

Kosovský parlament se vyslovil v srpnu 2015 po nátlaku EU a USA pro vznik nového soudu, a to na základě mezinárodní ratifikované dohody. V roce 2016 vzniká SITF - Special Investigative Task Force. Tato instituce dostala za úkol prověřit uvedená obvinění s ohledem na stíhání odpovědných osob. Jde o dočasný a zvláštní mandát a jurisdikci nad zločiny proti lidskosti, válečnými zločiny a jinými zločiny podle kosovského práva, které byly nebo byly spáchány v Kosovu mezi 1. lednem 1998 a 31. prosincem 2000 občany Kosova nebo Spolkové republiky Jugoslávie. Instituce s mezinárodním osazenstvem a s oficiálním názvem Kosovo Specialist Chambers & Specialist Prosecutor's Office (Kosovské specializovaná komora a odborná prokuratura) má sídlo v Haagu v Nizozemsku.